Jednotlivé příběhy na této stránce s názevem Pocení zkušenosti jsou přepisem nejobvyklejších případů, které jsme nastřádali během mnohaletého řešení problémů s pocením a komunikaci s postiženými nadměrným pocením. Jejich příklady chceme ukázat to, že i když se o problémech s nadměrným pocením velmi těžko hovoří a mediálně se skoro neprezentují, jedná se o problémy, za které se nikdo nemusí stydět. Bohužel společnost se k nim staví s určitým opovržením. Proto je důležité nenechat vše přerůst v závažnější problém, kdy naše pocení začne řídit psychika. Ač si člověk může připadat sám, věřte, že tomu tak není. Podobné starosti řeší velké množství lidí.
„Je mi 55 a velice se potím na hlavě. Potím se v obličeji, na čele i ve vlasech. Potím se tak, že pot mi stéká po obličeji, dají se vidět celé kapky. Je to zdrcující, protože nikdy jsem tyto problémy neměla a ani v rodině jsme je neměli. Jdu třeba do obchodu a v obchodě se pak najednou začnu takto potit. O problémech jsem řekla i dceři, ale nechci být rodině přítěží a snažím se proto vše sama vyřešit. Vše se děje nahodile, je jedno, jestli je venku chladno nebo teplé počasí. Jakmile mne to přepadne, nejsem schopna s tím nic udělat.„
„Pracuji na recepci v hotelu. Protože jsme menší hotel a zakládáme si na rodinné atmosféře, často se dostávám do kontaktu se zákazníky podáním ruky. A zde je ten zásadní nedostatek. Každé podání ruky je pro mne traumatizujícím zážitkem, protože se mi hodně potí dlaně. Snažím se ruce každou chvíli osušovat, ale pomůže to vždy jen na chvíli. Po každém stisku ruky se bojím na dotyčnou osobu podívat, jestli náhodou neucítil mou zpocenou dlaň. Upřímně, těmto kontaktům jsem se začala po čase vyhýbat, ale pak si toho začalo všímat moje okolí, kolegové a vše začalo být ještě více nepříjemné.„
„Můj syn chodí na druhý stupeň základní školy, leze na něj doslova puberta. Při běžném praní prádla jsem si postupem času všimla, respektive spíše ucítila, že jeho ponožky jsou velice cítit. Více, než běžně. Nechtěla jsem však syna nějak zraňovat a radši jsem o tom nemluvila, spíše jsem ho nabádala, aby si ponožky častěji měnil a vybírala vzdušnější obuv. Po čase však syn začal být stále více sklíčený, viděla jsem na něm, že ho něco trápí. Jednou, když jsem ho objevila, jak brečí, podařilo se mi jej rozmluvit. Řekl mi, že se mu spolužáci posmívají, protože mu smrdí nohy. Můj syn je spíše introvertní a takovéto posměšky na něm musely zanechat velké stopy. Hledáme proto spolehlivou pomoc, aby už se zápachu nohou nemusel syn bát.„
Nastíněné případy ukazují situace, kdy antiperspiranty SweatStop vyřešily problémy a umožnily se vrátit do normálního života. Je to však jen zlomek situací, se kterými se setkáváme. Pocení je velice individuální a ovlivňuje jej celá řada faktorů. Téměř každý případ lze řešit a antiperspiranty SweatStop disponují velkou variabilitou a zároveň účinností, která umožňuje vyřešit nadměrné pocení i v případech, kde ostatní selhávají.
Pokud i Vy byste rádi svůj problém s pocením vyřešili, a nebo jej chtěli zkonzultovat, velmi rádi s Vámi probereme možnosti a vhodnosti řešení.